MÉ TVORSTVO MUSÍ BÝT VAROVÁNO PROVÁZEJTE MĚ, NEODKLÁDEJTE MĚ
1. prosince 1987
Vyvolil jsem tě, abych ukázal světu Své Milosrdenství Kdybych nebyl přišel hledat tě tam, kde je většina Mých dětí, byla bys ještě dnes tam, kde ostatní Přicházím se Svou nekonečnou Slitovností, abych vás varoval a zároveň vás přitáhl k Sobě a upamatoval vás na podstatu vašeho bytí
(Začínám chápat, že toto Poselství Lásky a Pokoje tvorům Božím a ke sjednocení Církve bude opravdu jedním z posledních pokusů Boha, než na nás udeří blesk Jeho Spravedlnosti.)
Jak dobře Mi teď rozumíš, Má dcero Bojíš se Mě?
(Bůh pocítil můj strach, úzkost z toho, co by mohl udělat, když se nezměníme.)
Ano, bojím se, můj Bože, po vizi, kterou jsi mi dal.
Ukázal jsem ti z toho jen část 1 Vassulo, Mé tvorstvo musí být varováno, aby se neopakovaly stále stejné chyby.
Které chyby, Pane?
Když jsem udělal ve Fatimě Svůj velký Zázrak, bylo to varování Mého tvorstva. Ale nevěnovali tomu skoro žádnou pozornost. Místo toho promarnili svůj čas zpochybňováním a diskutováním a nikdy pořádně nezveřejnili slova Mé Matky, takže jen velmi málo lidí vědělo, jak naléhavé je to Poselství. Potřísnili si svými zločiny ruce krví, tím, že stáhli tolik duší Chci jim připomenout jejich minulé hříchy. 2 Chci jim zdůraznit naléhavost Poselství z Garabandalu.
Proč pochybujete o Mých Dílech? Předávejte dál varování Mému tvorstvu. Je třeba velkého pokání. Mé tvorstvo musí být varováno a musí ve Mne věřit. Připomeňte jim Mou Lásku. 3 Rozšiřujte Mé Slovo! Provázejte Mě, neodkládejte Mě! Dosud Mě odstraňujete, protože Mě nehájíte. Hlásejte Má dřívější i nynější Díla. Jsem Všemohoucí Trny na Mé Hlavě jsou ty kněžské duše, které sice vlastní klíče k poznání, ale samy nevstoupí a ani nedovolí vstoupit těm, kdo by chtěli! Tyto kněžské duše jsou Mé trny! Jejich ruce jsou ještě poskvrněny krví minulosti. Jsou odpovědny za právě tolik zločinů a krutostí. Tyto trny by se měly vrátit ke Mně a litovat svých činů. Popírají Poselství Mé Matky v Garabandalu, nikdy je nerozšiřovaly, jak by se patřilo, nechtějí nic vědět o jeho naléhavosti. 4 Ó, co to tady mám, Vassulo? Kameny. Jejich srdce zkameněla. Přijměte Pravdu, otevřete svá srdce! Garabandal je pokračováním Fatimy! Neopakujte znovu své chyby.
Petře! Petře, buď Mou Ozvěnou!
Bůh to hlasitě zavolal, jako na někoho, kdo je hodně daleko, pak úpěnlivě dodal:
Pas Mé beránky, Petře. Nezapírej Mě ještě jednou, milovaný.
Když Pán řekl: "Petře, buď Mou Ozvěnou! Pas Mé beránky, Petře, nezapírej Mě ještě jednou, milovaný", byla jsem tak otřesená, že jsem si myslela, že musím na místě umřít. Sotva jsem se vzpamatovala, Ježíš se mě snažil posílit.
Pojď, ať ti pomohu Odpočiň si ve Mně.
(Později, když jsem se zase trochu vzchopila)
Ježíši, teď mohu říci z vlastní zkušenosti: Bůh žebral, protože to říkal úpěnlivým hlasem.
Ano, Vassulo, ano, z lásky
Miluji Tě, můj Bože! Když Tě vidím a slyším tak smutného, chtěla bych milionkrát umřít. Kdybych měla tisíc životů, dala bych je všechny, jeden po druhém, pro Tvou Slávu, abych zhojila Tvé Rány.
Mé Rány se zhojí teprve, až se Mé tvorstvo navrátí k Lásce. Přijměte Mne jako Všemohoucího a sjednoťte se Pojď, poneseme Můj zármutek spolu
Ježíši, chtěla bych vykonat mnohem víc, za pokání a ke Tvé slávě.
Zůstaň Mi blízko a budu se s tebou dělit o všechno, co mám pojď
1 to znamená, že to nejhorší mi nebylo zjeveno 2 Je zřejmé, že Bůh si připomíná jen hříchy těch, kdo neprosili o odpuštění a nelitovali. Pokud se tak stane, je uděleno odpuštění a Bůh už nevzpomíná na staré hříchy 3 tady je míněno Boží poselství Míru a Lásky 4 Bůh vzdychl, byl nevýslovně zarmoucen